Objektivy k mobilu - rybí oko, makro objektiv od Xeebo

Chcete zapůsobit na sociálních sítích?

I s mobilem jdou dělat perfektní fotografie! Nejen, že můžeme využít velkého množství mobilních aplikací. Které dokáží s fotkami opravdu divy. Ale také máme možnost vyzkoušet přídavné objektivy Xeebo k vašemu smartphonu.

Tyto objektivy rozšiřují možnosti telefonů a přináší tak nové možnosti. Objektivy k mobilům se hodí pro naše koníčky a nevšední zaznamení jedinečných momentů. Ale i z nudných chvil udělají zábavné.

Sada objektivů Xeebo obsahuje:

• Objektiv rybí okoho neboli fisheye

• Makro objektiv

• Širokoúhlí objektiv

Nejloblíbenější objektiv je rybí oko. S tímto objektivem můžete docílit neobvyklých efektů. Díky zakřivení čočky, můžete fotit ve měste architekturu nebo přírodu v nových rozměrech.

Makro objektiv je můj nejoblíbenější. Zachytí skutečně malé dejaily. Ty jsou ostré a skutečně kvalitní.Při focení makrem to chce trochu trpělivosti a zkoušení.

Širokoúhlí objektiv není tak skvělý jako dva předchozí objektivy. Ale to vůbec nevadí, něky se může také
hodit.

Rozvíjejte svoji kreativitu s objektivy k mobilu!

Čočky k mobilním telefonům se dají použít kdekoliv a kdykoliv. Jsou lehké a skladné, tak je můžete mít vždy při sobě.

Objektivy jsou skvělým gadgetem k chytrému mobilnímu telefonu. Pokud

Hudba našeho života

Už jste někdy přemýšleli nad tím, jaká je hudba Vašeho života? Nebo jak zní Váš život?

Vlastní hudbu má vše kolem nás, stůl, židle, papír i svetr. Nezáleží na tom zda tyto frekvence jsme schopni vědomě slyšet nebo ne, jsou tu. Ovlívňují nás.

I Země má svůj zvuk, vysílá svoji hudbu do vesmíru.

Kdybchom měli možnost slyšet náš mozek tak uslyšíme koncert, každý neuron vydává svůj zvuk, neurony tak vzájemně komunikují ve frekvencích od 0,5Hz do 40 Hz.Našim sluchem jsme schopni vědomě zaznamentat frekvence nazývané jako zvuk od 16 Hz do 20 000 Hz.

Je dokázáno, že každá buňka má svou vlastní frekvenci a svou vlastní vibraci. 

Čím harmoničtější a čistší je hudba, kterou posloucháme, tím větší kouzlo a půvab cítíme, když s ní rezonujeme. Hudební nástroje jsou stejně staré, jako nástroje pro lov a obstarávání obživy.

Nic nespočívá v klidu, všechno se hýbe všechno se vlní. Naše srdce bijí v rytmu. Chůze je možná díky rytmu. Střídání dne a noci je v rytmu. Pohyby planet na drahách podléhají rytmu. Komunikace mezi lidmy má svůj rytmus. Je zajímavé si uvědomit, že být mimo rytmus je životu nebezpečné...

Čas?

Čas bereme jako fyzikální veličinu, která měří naše životy v časoprostoru.

Co je to vůbec čas?

Čas nějakým způsobem utíká, měříme ho a dali jsme mu nějaký termín či podobu. Ale klidně si pod tím můžeme představit úplně jiné hranice (ne)poznání. Když se narodíme, začneme „stárnout“. Čas kolem nás, s námi a my s ním se šíříme skrz náš časoprostor. Takže se dá říct, že čas opravdu existuje a ubíhá?

Nicméně každý se může zastavit v čase!

Neřídit se primárně časem a sledovat  kolik je hodin a stresovat se tím kde máme být v tolik a kolik.Ale nechat se unášet a vychutnávat jen pocit přítomna. A  ještě lepší by bylo se dostat do časové smyčky a vždycky se posunout tam, kde jsme zrovna přestali dávat pozor a navázali na předchozí činnost.

V minulosti utíkal život lidem bezpochyby mnohem jinak a přikládali měření času jinou hodnotu. Než se lidé mohli zkontaktovat trvalo to při nejlepším několik dní. Než lidé došli do školy, než navštívili známé, než se dostali z jednoho konce světa na druhý...Dá se říct že dnešní týden utíká tak rychle jako tehdy několik měsíců? Informace se také tak rychle nešířili a nebyli tak snadno dostupné, rychlost a dostupnost informačních toků vdnešní době je nepojmutelná. Člověk se musí rychle rozhlížet a vstřebávat spoustu informací a rychleji se rozhodovat.

Dá se říct, že život v minulosti byl pomalejší a možná štastnějí ale za to o to prostší? A co je to minulost?

Ve slabším magnetickém poli tedy vysoko nad naší Zemí utíká čas mnohem pomaleji. 

Cestování časem

Jak by to asi vypadalo, kdybychom mohli usktečnist cestu v čase.

Proč lidé chtějí umět cestovat časem? Chceme stále něco měnit, a litujeme snad naší minulosti? 

Paradox mého dědečka.   

Při představě že, bych využila stroj času a objevila se u mého dědečka a přesvědčila bych ho, aby nikdy nepotkal moji babičku, pak by tedy on nemohl být otcem mého otce a můj otec by nemohl být mým otcem a já bych tady teď nebyla a nemohla nad tím přemýšlet…

Každým okamžikem se posouváme v čase...

Letní komedie s premiérou v zimě

Babovřesky

Před nějakým časem jsem se vypravila do kina podpořit českou produkci. Film jsem si nechala řádně uležet, než jsem rozhodla o něm něco napsat. Nicméně musím poznamenat, že uležení v tomto případě bohužel nemělo na změnu mého názoru žádný vliv jako třeba u dobře uleženého medovníku nebo hermelínu…

Mnohdy je dobré se umět hodně povznést a při této „komedii„ to bylo vskutku potřeba. Již jsem pomalu zapomněla pointy největších zápletek.Čím to asi bude?

Product placement aneb moje zábava při sledování tohoto filmu.

Ale co mě opravdu bavilo tak to byl product placement, tím chci říct že, bylo opravdu málo scén, kde se nevyskytla reklama.

Není nad dobrého českého jídla, rodina za všech situací snídá, obědvá, svačí i večeří medovník. Proč si ho nedát místo párků na snídani, nebo polévky na oběd a když na večeři nic není, zachrání nás přece medovník. A co dárek k narozeninám?  Není přece co řešit, koupí se medovníky rovnou dva! Musím uznat, že po skončení filmu opravdu všichni měli chuť na medovník.To zřejmě znamená že účel byl splněn aniž by musel být medovník schopván pod podprahovou reklamu. A proč ne? Když jdou věci dělat jednoduše.

„Halooo tady Impulsovi“ Známá věta ze soutěže na rádiu Impuls. Tohoto sloganu jsme se dočkali pokaždé, když aktér zvedl telefon, ať bylo ráno nebo večer a za všech okolností. Avšak pozor! Až tedy na jednu vyjímku, kdy paradoxně opravdu volali Impulsovi. 

Záběry na TV program také nezůstávaly pozadu, to že je televizní program doma v obýváku to není nic neobvyklého, že se najde u někoho v práci je ještě pochopitelné, ale aby se válel televizní program i ve starém anglickém domě kde nebyla žádná stopa po moderní technice je opravdu nečekané.

Rodina měla také auto, které parkovalo na dvoře, kde byli neposední holubi a stále měli potřebu auto znečišťovat. Samozřejmě bylo vždy třeba nenápadně upozornit na neposedné holuby znečišťující auto a řádně zabrat i značku auta. A co když se auto pokazí? Tak musíme do servisu :D  I na to mají Babovřesky řešení, jedna z hlavních postav usilovala o pozemek, aby si mohla jeden nejmenovaný pneuservis postavit. Samozřejmě byla postava natolik angažovaná, že stále nosila tričko s logem servisu a jezdila firemním autem. 

Když už něco děláme tak to máme dělat pořádně, ovšem nevím, jestli bych s tímto souhlasila vzhledem k frekvenci záběrů product placementu v závislosti na jednotlivé scény. 

Také se říkává dobrého pomálu. Otázka je jestli to je to reklama na výše zmíněné značky nebo reklama na samotný product placement nebo snad na lidskou hloupost?

Nicméně jsem si na filmu našla své, co mě bavilo. Jenom nevím jestli se mám radovat z toho, že se již připravuje druhý díl.

Přátelství

Říká se, že přátelství patří k těm nejdůležitějším smyslům v našem životě. 

Ano přátelé nás můžou vést, inspirovat, ukazovat nám cestu, ale také můžou být důvodem našeho klopýtání. Vše se odvíjí od osobností, se kterými se vídáme a které potkáváme. Stalo se mi již několikrát že jsem v životě potkala osobnost, která mi v daný okamžik svým způsobem pomohla a nebo jsem pomohla já jí a dále se spolu už nevídáme i když v tu určitou danou situaci jsme si byli velmi blízcí. Každá situace nebo každý člověk má v našem životě svůj význam.

Je zajímavé, jaké osobnosti k nám vesmír přitahuje. Každým okamžikem můžeme sympatizovat s někým jiným právě podle našich momentálních myšlenek, pocitů a názorů. Zpravidla nás přitahují lidé kteří jsou podobní a ty zase přitahujeme my. Ale mě se zdá o to zajímavější být s lidmy odlišnými dává to možnost dívat se na věci z více pohledů.

Přátelství si cením více než lásky.

Přátelství není jen o tom trávit společně čas, ale také o tom se vzájemně rozvíjet. Chápat se, vycházet si vstříc ale také si dávat prostor a pomáhat jeden druhému. 

Díky přátelství se učíme rozpoznávat charakterové vlastnosti a povahy lidí. Většinou již u starých přátel tušíme, jakým způsobem budou na určitý jev reagovat nebo jak se zachovají. Tohle může být jeden z aspektů jak se vyznat v lidech které potkáváme v běžném životě nebo v pracovních vztazích. 

Může být přítel každý člověk, kterého potkáme?

Ne nemůže! Pravých přátel potkáváme jen pár za život. Do pravého přátelství musíme vložit více než do lásky. O přátelství je potřeba se také starat rozvíjet a udržovat ho. Většinou dva lidé poznají, jestli k sobě blízko mají nebo ne. Nějaké vibrace vysíláme a nějaké jsou zase přijímány. Samozřejmě není vhodné si k tělu pustit každého člověka. Pozor na upíry! 

Někdy potkám člověka a velmi na mě zapůsobí a jeví se mi jako zajímavý a mám chuť se s ním začít bavit. Protože cítím, že bychom si mohli vzájemně rozumět…

Obnova starých kontaktů

Jistě potkáváme spousty lidí, se kterými jsme chodily do školky, školy nebo do práce. Jeden čas jsme byli neodlučitelnými přáteli ale teď se již nestýkáme a zdá se, že si ani už nemáme co říct. Neustále se měníme my i naše okolí. S člověkem, se kterým si rozumíme i po delším odloučení nebo po pauze v kontaktu a vždy se dokážeme naladit na stejnou vlnu a rozumíme si, tomu říkám spřízněná duše...

Networking

Navazujte nové kontakty! Člověk nikdy neví koho potká :)

Steve Jobs jako idol?

„Lidé, kteří jsou natolik šílení, aby si mysleli, že mohou změnit svět, to opravdu dokážou!“ 

Právě mám rozečtenou knihu od Waltera Isaacsona, který napsal životopis Steva Jobse. Všichni na tuhle knihu pějí samou chválu. Ale jde opravdu o tu knihu nebo o rozporuplnou, zajímavou a vizionářskou osobnost Steva Jobse? 

Steve Jobs jako náš idol? 

Jeví se jako inteligentní, energický vždy pozitivní muž, který má opravdu revoluční nápady a sílu vytrvat. Ale v této knize je také popisován mnohdy, jako neslušná, chladná a nerespektující osobnost.

Jak je možné, že i přes to, že lidem v práci nenaslouchal byl úspěšný? Vždyť základy úspěšné komunikace apelují na to, že máme dvě uši a jednu pusu tak bychom měli více naslouchat než mluvit. Podle této knihy to vypadá, jako kdyby Steve nikdy nikoho skutečně neuposlechl a vždycky si jel svoje a zřejmě nechtěl vidět to, co si myslí nebo chtějí ostatní. A přesto byl tak úspěšný! Na jednu stranu z něj měli všichni respekt a příliš nechtěli, aby jim mluvil do jejich práce. Komu by bylo příjemné poslouchat věčnou kritiku a nepřijetí.  Ale i přesto tito lidé věřili, že má pravdu a že následovat jej vede k úspěchu.Protože dokázal věci vidět komplexně a odhadnout určitý potenciál jak v lidech tak v nápadech.

Byl jeho úspěch v tom, že se myslel jinak než ostatní a vždy se snažil přijít s něčím revolučním a naprosto dokonalým? Když se ho jeden reportér zeptal na to, jaký si dělal průzkum trhu o tom, jestli bude zájem o první Macintosh. Tak odpověděl otázkou: „ Dělal snad Alexander Graham Bell nějaký průzkum trhu, než vynalezl telefon? 

Může se Steve Jobs stát naším vzorem, když víme, že byl dán k adopci a celý život žil v adoptivní rodině. A přesto u svojí první dcery odmítal otcovství? A svoji dceru několik let ignoroval a dále k ní měl velice chladný vztah.

 Jeho pohled je naprosto hypnotizující myslím že si díky němu přiklonil na svoji stranu mnoho osobností.

Jeho vztah k penězům je také zvláštní nikdy nepracoval pro peníze a i přesto že byl multimilionář tak žil v mnoha ohledech velmi skromně.

Nezakládal společnost Apple kvůli zisku, ale kvůli výrobkům. Byl natolik ponořen do techniky a do toho že chtěl, aby se rozšířila mezi masy, že mu nikdy nezáleželo na tom, kolik z toho vydělá. O výnosy se začínal zajímat až při pohledu na firmu jako celek. Přál si jenom změnit svět.

 

A proč nás ve škole učí, že hlavním cílem firmy je zisk? Není lepší pracovat a věřit právě tomu nápadu a vizi? Proč cílem firem v ČR nemůže být příběh? Vize? Pomoc ostatním? Nebo dělat svět lepším? Je tak těžké přinášet nové a přidané hodnoty? 

I přes jeho zvláštní povahu shledávám jeho osobnost velice zajímavou a pro mě velmi přitažlivou. Jeho příběh a osobnost se nedá vystihnout ani shrnout na pár řádcích,ani kniha o skoro 700 stranách nedokáže vystihnout jeho podstatu :)